«Òүðê³ õàëûқòàð әäåáèåò³» ïәíiíiң ғûëûìè-әä³ñòåìåë³ê ïәí åêåíäiãií, îíûң áàñқà ғûëûì ñàëàëàðûìåí áàéëàíûñûí, қàçàқ òiëi ìåí әäåáèåò³í îқûòóäà қîëäàíûëàòûí әäiñ-òәñiëäåðäi, ìåòîäèêàíûң çåðòòåó әäiñòåðií, àíà òiëi ìåí әäåáèåò³íåí өòiëåòií ñàáàқòàðäû òàëäàó, àóûçøà, æàçáàøà òië äàìûòóғà òөñåëäiðó àìàëäàðûí, æàëïû ìåңãåðãåí òåîðèÿëûқ áiëiìäåðií, îқó äàғäûëàðûí өçäåðiíiң ìұғàëiìäiê қûçìåòiíäå äұðûñ ïàéäàëàíà áiëóãå үéðåòåäi. Àíà (қàçàқ) ò³ë³ ìåí әäåáèåò³í îқûòó ìåòîäèêàñûí ìåңãåðó áàðûñûíäà áîëàøàқ ìұғàëiì өç iñiíiң øûíàéû øåáåði áîëà áiëóäiң ñûðû ìåí қûðûíà қàíûғàäû.